Kritická infrastruktura je základním systémem státu, jehož narušení by mělo závažný dopad na bezpečnost státu, zabezpečení základních životních potřeb obyvatelstva, zdraví osob nebo ekonomiku státu. V současné době čelí takové subjekty stále složitějším bezpečnostním výzvám a jsou ohroženy rostoucí škálou naturogenních, antropogenních a hybridních hrozeb.
Pro snížení zranitelnosti a posílení resilience kritických subjektů vstoupila v lednu 2023 v platnost Směrnice Evropského Parlamentu a Rady 2022/2557. Předmětná Směrnice vytváří povinnost členských států určit kritické subjekty, které poskytují základní služby, přijat národní strategii pro zvýšení jejich resilience a provádět pravidelné analýzy rizik.
Ve stále složitějším bezpečnostním prostředí nahrazuje nová Směrnice CER Směrnici Rady 2008/114/ES o evropské kritické infrastruktuře z roku 2008. Nová pravidla posílí resilienci kritické infrastruktury vůči širšímu spektru hrozeb. Bude adresováno 11 sektorů: energetika, doprava, bankovnictví, infrastruktury finančních trhů, zdravotnictví, pitná voda, odpadní vody, digitální infrastruktura, veřejná správa, vesmír a potraviny. Členské státy budou mít povinnost přijmout národní strategii a provádět pravidelná hodnocení rizik, za účelem určení subjektů, které lze považovat za kritické nebo životně důležité pro fungování společnosti a hospodářství. Členské státy mají 21 měsíců na implementaci obou směrnic do národního právního rámce. Během této doby členské státy přijmou a zveřejní opatření nezbytná k jejich naplnění.
